Co vykládal Moudrý klobouk? - 3

Abyste věděli, že jsem stále aktivní tak vám pro ukrácení čekání na další kapitolu vkládám další ze soutěží z Hogu. {#emotions_dlg.harry_potter}

Zadání:

O čem spolu hovořili Harry Potter a Moudrý klobouk moc dobře víme, ale co vlastně vykládal "v duchu" ostatním?

Jakoukoli formou (úvaha, příběh,…) napište

  • Jakou rozmluvu vedl Moudrý klobouk s Fredem a Georgem?

Soutěž sepsána 27. 7. 2013.

Všichni prváci byli nervózní, tedy až na dva. Tito dva malí zrzaví kluci, podobné jako vejce vejci, se lišácky ušklíbali i když se snažili splynout s davem. Čekali na to, až začne zařazování a bude proneseno jejich jméno, měli totiž plán, který chtěli uskutečnit. Ono totiž nestačilo, že tropili vylomeniny svým rodičům, ale museli to udělat i tady v Bradavicích, museli přeci dát všem najevo, že s nimi si užijí zábavu.

Mezi tím, co se tito dva jedenáctiletí kluci domlouvali na svém kanadském kousku, profesorka McGonagallová domluvila svou úvodní řeč, rozmotala sálodlouhý pergamen a přečetla první jméno.

„Lee Jordán!“ Malý černovlasý chlapec s kůží v barvě kávy tiše a s viditelně třesoucíma se rukama přistoupil k přísné profesorce a posadil se ostýchavě na stoličku. Následně mu byl na hlavu dán Moudrý klobouk. Chvíli se nic nedělo, načež klobouk vykřikl: „Nebelvír!“

„Fred Weasley!“ zaznělo rázně z úst profesorky, načež se z davu prváků vynořila zrzavá hlava. Fred se posadil na židličku a čekal, až mu bude dán na hlavu Moudrý klobouk. Jak se tak stalo, potutelně se usmál a čekal, co bude dál. Jenže… se nic nedělo. Zvláštní, čekal, že k němu bude klobouk mluvit, přesně jak mu vyprávěl Percy, ale nic se nedělo. A tak se rozhodl nad tím nelámat hlavu a jen dál seděl. Jenže už to vypadalo, že tam sedí dost dlouho. Než se stihl nad tím zamyslet, vylekal jej cizí hlas v jeho hlavě.

„No, myslím si, že jsem tě trápil už dost dlouho a tvého bratra také. Tak… kam tě jen poslat? Georgi? Hm… to je mi ale těžké. Ten váš šprým… mysleli jste si, že na to nepřijdu? Ale to jste se spletli…“

„Eh…“ bylo vše, co ze sebe George vypravil. Chtěli zjistit, zda na to někdo přijde, ale opravdu si nemyslel, že jim to u Moudrého klobouku neprojde. Než stihl však přemýšlet dál, cizí hlas pokračoval.

„Hmm… už vím co s tebou… víš to ale i ty?“

„Eh…“ opět se snažil něco říci, ale jediné na co se zmohl, bylo to zpropadené eh. Zamračil se a donutil se promluvit, šlo to pěkně ztuha.

„Eh… netuším. Celá naše rodina od pradávna chodila do Nebelvíru, zřídka kdy do Havraspáru. Tak asi do Havraspáru.“ Náhlý smích, který se ozval v jeho hlavě, jej překvapil.

„Tak ten jsem zavrhl hned, jakmile jste udělali ten kanadský kousek. Ano jste dost chytří, ale v Havraspáru by z vás moc nadšení nebyli, takže se opět nic nezmění. Nebelvír!“ poslední slovo už vykřikl Moudrý klobouk nahlas. George se hned na to zvedl a odešel k nebelvírskému stolu, přisednul si ke svým dvěma bratrům a čekal, až bude zařazen Fred, ten přišel na řadu hned po něm.

„George Weasley!“ zaznělo Velkou síní a druhá zrzavá hlava si to kráčela ke stoličce, na kterou se záhy posadil na chlup stejný klučina jako před několika minutami. George Fredovi ukázal palce vzhůru na důkaz povzbuzení, Fred na něj kývl na souhlas, ale dále už mu nevěnoval sebemenší pozornost, jelikož Moudrý klobouk k němu promluvil.

„Příjemně jsme si popovídali, že?“

„Já… pořád nedokážu pochopit jak to, že ses dostal do mojí hlavy, i když jsi na ní ještě nebyl! To bylo prostě skvělý!“ byl u vytržení, kdyby mohl, rozmluvil by se na toto téma do nekonečna, ale dřív než stihl něco dalšího říci, Moudrý klobouk opět promluvil.

„Dostanu se do hlavy tomu, kdo je vyvolán ze seznamu. Víc ti toho neřeknu. Tak už víš, kam tě zařadím?“ otázal se Freda Moudrý klobouk se zájmem. Věděl sice, co s ním, ale potrápit jej musel. Když mohli oni tak, proč by si z nich nevystřelil taky.

„Do Nebelvíru to je snad jasný!“

„No když myslíš, chlapče…“ odmlčel se a pak zvolal, ale ne nahlas. „Havraspár!“ Fred ztuhl a nebyl schopen slova. Když prvotní šok opadl, už se chtěl zvednout a odšourat se k havraspárskému stolu, ale cizí hlas jej opět zarazil a překvapil.

„Nebelvír!“ vykřikl tentokrát nahlas Moudrý klobouk a potutelně se usmál.

„To vás naučí si z Moudrého klobouku tropit blázny!“ řekl a ztichl. Mezitím Fred se šouravým krokem vydal k nebelvírskému stolu.

Toto se opravdu nepovedlo, pomyslel si Fred.

Komentáře (2)
Zobrazeno: 316×
Dne 09.08.2016 v 19:19 | Renée
Publikováno v kategorii: Jednorázovky
Komentáře
1. Blanch 26.02.2017 v 03:31
:-D Takhle nějak jsem si jejich zařazování představovala taky. Nepředpokládám, že u těch dvou by to šlo nějak normálně...
Dobrý :-))

2. Renée 21.03.2017 v 23:35
To Blanch: také nepředpokládám, že by to u nich šlo hladce a bez potíží. :-D

Přidání komentáře



Bold text Italics Link    :- ;- 8- :-D :-P :-O :- :-/ ;, ]:-D :-[ O:-

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici osmnáct:
Design: BLANCH | Png: IconArchive | Obrázek: Blizzard Entertainment, jedná se o screen ze hry World of Warcraft.