Co vykládal Moudrý klobouk? - 1

Omlouvám se za delší odmlku, snad vám to vynahradí tato jednorázovka, kterou jsem sepsala opět do soutěže na Hogu. {#emotions_dlg.cute}

Zadání:

O čem spolu hovořili Harry Potter a Moudrý klobouk moc dobře víme, ale co vlastně vykládal "v duchu" ostatním?

Jakoukoli formou (úvaha, příběh, …) napište

  • Jakou rozmluvu vedl Moudrý klobouk s Hermionou?

Soutěž sepsána dne 22.03.2013.

„Hermiona Grangerová!“ zvolala profesorka McGonagallová a zvedla pohled od dlouhého pergamenu s haldou jmen. Malá rozčepýřená dívenka se strachem a zároveň odhodláním vykročila z davu a i když si neustále dokola opakovala, že musí být v klidu, bylo vidět jak je celá roztřesená. Když se konečně posadila na stoličku a profesorka jí dala na hlavu Moudrý klobouk, lekla se, když k ní promluvil.

„Ach ano, Hermiona Grangerová, někoho jako jsi ty, jsme tu dlouho neměli. Bude mi ctí se podívat do tvého nitra a odhalit tak kam tě zařadit,“ zahájil konverzaci Moudrý klobouk a začal prohlížet dívenčinu osobnost, aby mohl přesně určit, kam jí vlastně zařadit. Hermiona se nervózně rozhlédla po Velké síni, a líčka ji zrůžověla. Tolik pozornosti nečekala, v mudlovském světě byla docela obyčejné jedenáctileté děvče, s rodiči, co mají normální, ale dosti dobře placenou práci. Ale tady? Na tomto kouzelném místě, které nebylo vymyšlené, to bylo úplně jiné. Celé osazenstvo Velké síně na Hermionu upíralo své oči a dychtivě sledovalo, kam to vlastně bude dívenka zařazena.
Kdejaký kouzelník by si myslel, že to omrzí po pár letech studia tady v Bradavicích, ale opak byl pravdou. Byla to dosti zajímavá podívaná, která se u každého prváka odehrála jen jednou za život. Kdo by nechtěl sledovat mocný a i když již značně omšelý a starý Moudrý klobouk, jak vykřikne jméno koleje kam student právem a svým nitrem patří? Ne toto má cenu sledovat pořád. I kouzelníci, co již Bradavice opustili, na tyto zařazovací slavnosti vzpomínají a vyprávějí je pak svým dětem, které se pak nemohou dočkat, až samy usednou na onu stoličku a bude jim Moudrý klobouk nasazen na hlavu, aby záhy řekl jejich osudnou kolej. Ale maličká Hermiona toto neznala a proto měla strach. Přišlo jí to jako věčnost, co sedí na stoličce a Moudrý klobouk promluvil. Odhodlala se, proto také promluvit chtěla to už mít za sebou.

„Někdo jako jsem já?“ zeptala se a hlas se jí trochu třásl. Kdyby mohl, tak by se Moudrý klobouk dozajista usmál, než odpověděl.

„Ano, někdo jako jsi ty. Tak chytrý, plný elánu a překypující píle, chuť po vědění, poznat nové věci, naučit se něco nového. Vidím, že jsi zkoušela kouzla a ne zrovna lehká na prváka. O důvod víc se zamyslet kam tě vlastně poslat…“ odmlčel se Moudrý klobouk a začal dumat. Hermioně to nedalo a hned se musela zeptat, přeci jen bylo to velmi zvídavé dítě, které až nezdravě prahlo po vědomostech a po tom umět a vědět něco nového.

„Ty víš vše, co jsem dělala?“ až se málem zajíkla.

„Ach ano, jsem přeci Moudrý klobouk, já vím vše. Dokonce i kam tě zařadit, tedy většinou to vím hned, ale u tebe si nejsem zcela jistý.“

„Ne? Takže jsem, nepatřím?“ řekla zklamaně Hermiona a už se smiřovala s tím, že se bude vracet do medlovského světa. Moudrý klobouk se na dívčině hlavě trochu zavrtěl a nechal si čas, než promluvil.

„Ale ovšem, že sem patříš! Každý kdo má magické jádro a potenciál, umí kouzlit, patří do Bradavic! A ty nejsi výjimkou, i když jsi z mudlovské rodiny.“

„Tak v čem je problém?“ zeptala se již odvážnější Hermiona.

„Inu nemohu se rozhodnout do jaké koleje tě poslat. Ale vím, do jakých tě dozajista nepošlu,“ odmlčel se klobouk. A když už to vypadalo, že mlčel moc dlouho, ozvala se opět malá sebevědomá Hermiona.

„A stále to nevíš? Do jakých kolejí mě nechceš poslat?“ v její otázce byla velká dávka zvědavosti, tolik že i Moudrý klobouk pozvedl obočí, které ve skutečnosti nemá, což byla dosti zvláštní.

„Ano dozajista to nebudou koleje Mrzimor a Zmijozel…“

„Takže se rozhoduješ mezi Nebelvírem a Havraspárem, ale nemůžeš se rozhodnout, zda jsem hodna nebelvírské odvahy nebo havraspárské chytrosti, co si myslíš, jak na tebe působím?“ zeptala se, jakoby jí nebylo jedenáct ale nejmíň šestnáct let. Moudrý klobouk chvíli mlčel, načeš, odpověděl.

„Jsi velmi nadějná a chytrá dívka, v Havraspáru bys vynikla, ovšem ani ti nechybí lví síla a statečnost, nebojíš se, je to těžké rozhodnutí.“

„Tak mě pošli, kam uznáš za vhodné, nemám předsudky, dozajista budu šťastná, ať budu v jakékoliv koleji,“ řekla Hermiona a již to vypadalo, že nechá Moudrý klobouk, aby rozhodl sám kam jí zařadit. Ten se moc dlouho nerozmýšlel, odpověď mě jasnou.

„Už vím, co s tebou, udělám to stejné, co před dvaceti lety. Určitě mi jednou budeš vděčná, hodně štěstí Hermiono Grangerová. NEBELVÍR!“ vykřikl klobouk poslední slovo nahlas a následně byl zdvihnut profesorkou z dívčiny hlavy. Hermiona celá šťastná se postavila a rychlými kroky se vydala ke stolu, kde se ozýval jásot nebelvírských studentů. Určitě jednou bude Hermiona Moudrému klobouku vděčná, ale stane se tak? A kdy? To je již jiný příběh.

A tak končí povídka o tom, co vykládal Moudrý klobouk malé rozčepýřené dívence jménem Hermiona Grangerová.

Komentáře (2)
Zobrazeno: 1092×
Dne 19.04.2014 v 20:31 | Renée
Publikováno v kategorii: Jednorázovky
Komentáře
1. Gianne von Ellewile 28.04.2014 v 16:20
Ahoj, moc zajímavá povídka - perfekně zpracované zadání. Chválím :-) ;-):-)

2. Renée 14.07.2014 v 07:34
Děkuji :-) pěkný komentář vždy potěší. ;-)

Přidání komentáře



Bold text Italics Link    :- ;- 8- :-D :-P :-O :- :-/ ;, ]:-D :-[ O:-

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici osmnáct:
Design: BLANCH | Png: IconArchive | Obrázek: Blizzard Entertainment, jedná se o screen ze hry World of Warcraft.